Jak podpořit připoutání


  1. Pomoci dítěti vyjádřit a zpracovat všechny pocity, jakkoliv bolestné a negativní mohou být. Rodiče by měli používat „JÁ výroky“, jako například „Když by se to stalo mně tak bych byla smutná.“ „Někdy mi to nahání hrůzu, když musíš....“. „ Vypadá to, že se na mne hněváš. Chtěla bych vědět, jestli rozumíš, co tím myslím....“
    2. Pomoci dítěti poznat víc svoji minulost a vyjadřovat pocity o své biologické rodině. Podat mu věku přiměřené informace a odpovídat na všechny otázky co nejčestněji. Pomoci dítěti zvládat svoje ambivalentní pocity týkající se jeho biologické rodiny. Vést ho k pozitivním pocitům o biologické rodině (např. máš tak krásné oči, někdo v tvé biologické rodině musel takové mít).
    3. Projevovat dítěti náklonnost fyzicky i verbálně. Používejte cvičení pečování jako je vzájemné krmení se rozinkami, dělení se o zmrzlinu, vyrábění stanů z ložního prádla, společné plavání, umývání vlasů, ukládání do postele, vzájemné masáže. Používejte flanelové oblečení, noční tlumené světlo, dejte dítěti něco vašeho, aby to mohlo držet, dokud se nevrátíte, vždy dítěti řekněte, kde jste a kdy se vrátíte.
    4. Dobrý čas na připoutání se je věnovat se dítěti, když je nemocné nebo poraněné. Dítě je v té době zranitelnější.
    5. Najděte si každý den čas dělat s dítětem něco, z čeho má radost. Může to být čtení, skládání puzzlí, povídání, vaření, atd. (Dívání se na televizi není nejlepší trávení společného času).
    6. Doplnění rodičovských rolí z nižších vývojových období “regresivní zkušenost“, např. krmení, pití z flašky, houpání, objímání a jemné lechtání, písničky a hry pro kojence a batolata, umývání, česání vlasů, tiché pravidelné ukládání do postele (rituál), držení za ruku na procházce, atd. Zvýšený dohled, např. dítě sedí, hraje si nebo odpočívá blízko u rodiče, zatímco on pracuje, omezená možnost volby (většina voleb, výběrů je na rodiči).
    7. Humor a péče o sebe. Připomínejte si, že vy nejste zdrojem problémů vašeho dítěte. Uvědomujte si vlastní pocity smutku, hněvu, beznaděje. Udržujte si humor a podpůrné vztahy s dalšími dospělými. Hledejte podporu jiných rodičů dětí se slabým připoutáním. Udržujte důvěru a otevřenost s podporujícím odborníkem. Mluvte o konkrétních situacích s ostatními osobami pečujícími o dítě, abyste se vyhnuli rozdílnému vlivu na dítě. Buďte trpěliví a dělejte si realistické plány na každý den. Pamatujte na to, že když se vy přizpůsobíte dítěti, oba ztrácíte, když se dítě přizpůsobí vám, oba získáváte. Pamatujte na to, že když se k vám dítě připoutá, stali jste se účastníky na jeho psychickém narození.
    8. Dítě potřebuje domov, prostředí, ve kterém bude vzájemná radost, úcta, různé zájmy a jasná a pevná očekávání kladená na chování dítěte s jasnými a důsledně naplňovanými
    důsledky. Dobrý vzorec je hranice+ empatie. Když se dítě chová špatně rodiče odpovídají jasnými důsledky, respektováním volby, která vedla k danému chování a empatií k pocitům, které vyvolají důsledky. Tehdy dítě vnímá oddanost rodiče celému dítěti, vidí rodiče jako schopného zvládat jeho chování klidně a efektivně. To mu dává najevo, že jeho lepší chování je jeho zodpovědností pro lepší život.
    9. Plně se hlašte ke svému dítěti a pamatujte si, že vaše připoutání k dítěti je podstatně důležitější než jeho připoutání k vám. To přijde časem.